Daně – kdo, komu, kolik a proč

Stát ke své činnosti potřebuje peníze. Získává je od nás tím, že po nás vyžaduje, abychom mu je dávali. A pokud to odmítneme, dostaneme pokutu (tedy musíme zase zaplatit). A pokud nezaplatíme ani tu pokutu, půjdeme do vězení. To jen na úvod.

To, jak se kdo staví k otázce daní, úzce souvisí s tím, kde se jeho názory nachází na politické ose – tedy jak moc vlevo nebo vpravo. Někteří politici se nám sice snaží namluvit, že rozdělení na pravici a levici je již pasé, ale právě u daní je dělící čára stále jasná – pravice chce daně nízké a levice vysoké. Není ale jasné, kde je ta hranice mezi nízkostí a výškou.
Pravdou ovšem zůstává, že daně stále stoupají. Vždyť i rádoby pravicová ODS je zvyšovala. Česká mentalita je bohužel i třicet let po Sametové revoluci stále zaseklá v komunistickém režimu a čecháčci jsou radši, když jim stát zlevní autobusy a vlaky, než kdyby se museli sami starat o více peněz.
Povznesme se ale nad naši domácí situaci a položme si klíčovou otázku. Je morální nutit lidi platit pod pohrůžkou násilí? Představte si, že celý život žijete v izolaci někde na potravinově soběstačné farmě a jednoho dne k vám přijdou cizí lidé a požadují, abyste platili pro „obecné dobro“. Vy ty peníze ale potřebujete pro své osobní dobro, dobro jakési entity zvané „společnost“ vás nezajímá. Ti cizí lidé ale přijdou se zbraněmi, zestátní váš majetek a zavřou vás. Vidíte podobnost s naším státem?

Na druhou stranu je však potřeba myslet prakticky. Zrušit ze dne na den daně nemůže ani nejradikálnějšímu anarchokapitalistovi připadat rozumné, pokud má alespoň selský rozum. Systém je holt na daních založen a rušit se musí postupně. Je ale potřeba přesvědčit co nejvíce lidí, že většinu služeb, které si od státu nedobrovolně „kupují“, by soukromý sektor poskytl mnohem levněji. S vysokými daněmi navíc stoupá korupce, protože ve větším rozpočtu se ztratí větší „nesrovnalosti“.